Páv a jeřáb
Páv a jeřáb
Žil jednou jeden páv, který byl velmi pyšný a marnotratný. Každému se chlubil svým krásným peřím. Po dešti stával nad kalužemi a obdivobal svůj odraz ve vodě.
,,Jen se podívejte na můj ocas!´´ skřehotal. ,, Podívejte se na ty barvy! Jak jsem krásný! Určitě jsem nejkrásnější pták na světě!´´ Během těchto slov rozvinul svůj ocas jako veliký vějíř a čekal, kdo půjde kolem a bude ho obdivovat.
Ostatní ptáky to hněvalo a přemýšleli, jak mu srazit hřebínek. Vytáhlý jeřáb dostal nápad.
,,Nechejte to na mě,´´ řekl ostatním. ,, Uzemním toho nadutého páva.´´
Ráno se jeřáb vydal na procházku a šel kolem páva, který si jako obyčejně čechral peří.
,, Podívej, jak jsem krásný! zaskřehotal. ,, Ty, jeřábe, jsi takový obyčejný a nezajímavý. Proč se nesnažíš vypadat trochu elegantněji?´´
,,Možná máš hezčí peří než já,´´ řekl jeřáb klidně. ,, Ale všiml jsem si, že neumíš létat. Tvá krásná pera nejsou dost silná, aby tě vynesla do vzduchu. Jsem možná obyčejný, ale má křídla mě vynesou na oblohu.´´
Poučení: Příroda někomu někde přibrala, ale jinde zase ubrala.